Kostel sv. Bartoloměje
Divišovský kostel, který byl poprvé v literatuře uveden v roce 1350, byl původně klasickou gotickou stavbou inspirovanou tehdejší španělskou architekturou. Jak už v Divišově bývá zvykem, tak v roce 1742 vyhořel a rozsáhlým požárem byly zničeny dokonce i kostelní zvony. Tři roky po tomto městští konšelé kostel, ve kterém se nachází kostelní rodinná hrobka rodu Šternberků, přestavěli v pozdně barokním stylu a byl ulit nový zvon, jenž pojmenovali Bartoloměj. Vysoká věž vystupující jako rizalit ze západního vstupního průčelí byla dokončena až roku 1793. Barokní kostel je jednolodní s presbytářem ukončeným segmentově a s obdélnými přístavky (oratoř a sakristie). Loď má strop s fabionem, presbytář sklenut plackou a v závěru lunetami. Vnitřní zařízení bylo sem dáno z jiných kostelů, kapliček a chrámů (např. z Karlova chrámu v Praze raně barokní sloupový oltář , v nástavku s kopií Madony Ara coeli z roku 1760, sloupový pozlacený oltář sv. Kříže z roku 1687 a sloupovýoltář sv. Václava z roku 1661; z klášterního chrámu sázavského rámový oltář sv. Prokopa s velkolistým akantem, z doby kolem roku 1700).
Dřevěná kazatelna je z roku 1751. Tehdejší barokní kazatelny převzaly polygonální formu pozdně gotických a renesančních ambon a zachovaly také tradiční rozdělení na řečniště s vchodem zpravidla ze strany a na vlastní stříšku, na níž vrcholila plastická výzdoba. Řečniště je architektonicky členěno pilastry a sloupky, dále zdobeno plastikami a reliéfy. Na vypouklém řečništi je mezi válečnými trofejemi a rokajovou výzdobou plastický alianční znak majitelů českošternberského panství Františka A. z Roggendorfu a Barbory Marie, rozené z Götzenu. Barokní sošky nad zpovědnicí a na pilířích kruchty jsou z první čtvrtiny 18. století. Na vnější stěně sakristie jsou zasazeny tři hluboce sešlapané figurální náhrobníky. Na jednom je postava rytíře se šternberským znakem, na zbylých dvou ženské postavy se znakem roku pánů z Říčan. Pocházejí z konce 16. století.
Zdroj: Wikipedia